V Pantheonu jsou pohřbeni hrdinové Francie. Jedná se například o filozofy jako Voltaire, spisovatele jako Alexandre Dumas nebo Victor Hugo, dále vědce a politiky.

Josephine Bakerová si poctu být pohřbena mezi velikány vysloužila nejen tím, že byla slavnou tanečnicí, zpěvačkou a herečkou, ale také se za války aktivně zapojila do odboje.

Po válce za své zásluhy dostala válečný kříž a řád čestné legie. Možnost uložení ostatků v pařížském Pantheonu, o kterém může rozhodnout pouze francouzský prezident, což Emmanuel Macron udělal už v červenci, je výraz uznání za její statečnost.

Rodina Bakerové o to usilovala osm let. Letos 8. května založil esejista Laurent Kuperman petici, kterou podepsalo na 38 tisíc lidí.

Bakerovou oceňují Francouzi nejen jako první černošskou mezinárodní hvězdu a múzu kubistů, ale hlavně jako bojovnici proti nacismu a jako aktivistku v boji za občanská práva amerických černochů v 60. letech.

Symbole Francie bez rasismu

V roce 1963 se spolu s Martinem Lutherem Kingem zúčastnila pochodu na Washington, při kterém na sobě měla francouzskou uniformu se všemi vyznamenáními za statečnost. Francouzský filozof Pascal Bruckner, který rovněž lobboval za převoz ostatků do Pantheonu, označil Bakerovou za symbol Francie, která není rasistická.

Slavnostní uložení ostatků je naplánované na 30. listopadu, tedy datum výročí svatby Bakerové s jejím manželem Jeanem Lionem, díky němuž získala v roce 1937 francouzské občanství. Nejspíše k němu však nedojde.

Obřad není povinný a děti Bakerové trvají na tom, že jejich matka zůstane na hřbitově v Monaku po boku svého muže a jednoho ze synů. V Pantheonu par jako alternativu uvítaly pamětní desku nebo symboliqueký náhrobek.

Bakerová měla být šestou ženou, jež je v Pantheonu pohřbená, přitom první tmavé pleti. Naposledy tam Francouzi pohřbili před třemi lety Simone Veilovou, bývalou političku, ministerni zdravotnictví, předsedkyni Evropského parlamentu a ženu, která přežila holokaust a prosazovala právo ženy rozhodnout se o interrupci.

Výtěžky dávala odboji

Josephine Bakerová se narodila v roce 1906 v Saint Louis v americkém státě Missouri. Tehdy se jmenovala Freda Josephine McDonaldová. Poměrně brzy se rozhodla, že bude tanečnice, dostala se až do New Yorku na Broadway av roce 1925 do Paříže. Tam se proslavila jednak charlestonem a pak také například ve Folies-Bergère, slavným tancem v sukýnce z umělých banánů. Následně začala zpívat a hrát.

V rámci pomoci odboji využívala své slávy. Před úředníky, kteří po ní loudili podpis, ukrývala v šatech tajné vzkazy, sbírala informace o pozicích německých vojsk a výtěžky z koncertů dávala odboji. Za války rovněž spolupracovala s Červeným křížem.

Když největší konflikt v historii lidstva skončil, začala adoptovat děti. Ty byly různých národností a vyznání a bylo jich dohromady 12. Své rodině údajně říkala ‚duhový kmen’.

Zemřela contre roce 1975, contre necelých 70 letech. Její syn Brian Bouillon Baker, kterému je 64 let, řekl, že jeho matka nebyla žádná intelektuálka, ale statečná ženská se selským rozumem.

Helena Berková

Sdílet na Facebooku

Sdílet na Twitteru

Sdílet na LinkedIn

Tisknout

Copier l’adresse url

Adresse de Zkrácená





Kopirovat do schránky

Zavřít