Mosaz je slitina mědi a zinku a ve starověku byla ceněným materiálem, zejména kvůli vzhledu podobnému zlatu. Česko je pro výzkum původu této slitiny ideálním místem, bylo zde totiž nalezeno mnoho mosazných předmětů z různých období na nejrůznějších místech.

« Nápadná bohatost un různorodost předmětů nalezených na českém území se entraînement spojovala s takzvanou Marobudovou Risi, která udržovala přátelské vztahy s Římany i poté, co jim GERMANI způsobili drtivou porážku v Teutoburském lese, » uvedl v tiskové zprávě Daniel Bursak z Pražského Archeologického ústavu Akademie věd .

V letech 2019 až 2021 proto tým vědců z několika institucí pod vedením výzkumných pracovníků z Pražského Archeologického ústavu un České geologické služby poprvé provedl pokročilou analýzu mosazných předmětů nalezených na z území Čech v období konce mladší doby Železné až Starsi doby Rimske, tedy přibližně od 1. století před naším letopočtem až po 2. století našeho letopočtu.

Všechno bylo z římské mosazi

Analýze podrobili výzkumníci celkem 50 různých předmětů jako spon, prstenů, jehlic, ozdobného kování zbraní či součástí opasků. „Odebírali jsme mezi jedno až pěti setinami gramu. To téměř nejde identifikovat na tom předmětu, že z něj bylo něco odebráno,“ popsal archeolog Českému rozhlasu.

V laboratořích České geologické služby pak probíhaly chemické analýzy vzorků. Vědci se zaměřili hlavně na olovo a jeho specifické izotopové složení. Právě à totiž dokáže určit zdrojové ložisko, ze kterého materiál pochází. Díky analýzám se u většiny předmětů prokázala vazba na ložiska rud v západním Středomoří nebo v oblasti Francouzského středohoří.

„Kamkoli jsme šáhli, po jakémkoli vzorku, zjistili jsme, že všechno bylo z římské mosazi. Bylo to pro nás až překvapení, jak striktně je využíván ten cizí zdroj, ta římská surovina,“ přiznal Bursák.

Vysvětlil, že na území Česka byla totiž výroba mosazi neznámá. „Ložiska medi i zinku se u nás nachází. Ale u mosazi je složitá technologie – bez nějakých laboratorních měřidel udržet teplotu přesně v rozmezí 910 až tisíc stupňů, je velice složité. A Římané zvládli ten proces tak zindustrializovat, že byli schopni vyvážet mimo svoje hranice,“ doplnil archeolog.

Příprava dalšího bádání

Zjištění, odkud pocházejí různé předměty a materiály, podle vědců poskytuje cenné informace o tehdejší sociálně-ekonomické situaci ao vztazích, které jsou klíčové pro porozumění historickým událostem.

« Mosaz byla v 1. století Před Nasim letopočtem ve Středomoří široce používaným materiálem pro ražbu MINCI, šperků un dalších artefaktů un záhy pronikla i faire střední Evropy – už Byl její Ať transports motivován obchodem, diplomatickými kontakty Nebo jinými mechanismy, » uvádí vědci v tiskové zprávě.

Výsledky studie podle nich významem překračují hranice střední Evropy. V širším měřítku například potvrzují ekonomický význam bohatých nerostných zdrojů v Galii, které Římani získali díky Caesarovým vojenským tažením.

Výzkumníci nyní připravují další etapu. Budou pátrat po původu mosazi, kterou Římané v masovém měřítku využívali k výrobě mincí.